Pracovní listy, omalovánky, tvoření, pohybové aktivity, pohádky či písničky

SLET ČARODĚJNIC

Pálení čarodějnic patří k doposud k velmi živým zvykům. Filipojakubská noc z 30. dubna na 1. květen bývala jednou z magických nocí, kdy prý měly zlé síly větší moc než jindy. O půlnoci před sv. Filipem a Jakubem, kdy měly zlé síly moc škodit lidem, se daly nalézt četné poklady. Aby se hledající před silami bránil, musel mít při sobě květ z kapradí, svěcenou křídu a další předměty. Lidé věřili, že v povětří poletuje spousta čarodějnic, které se slétají na sabat. Proto se této noci říká „noc čarodějnic".

Čarodějnice se před sabatem natíraly kouzelnými mastmi, s jejichž pomocí pak mohly na košťatech létat. Taková košťata prý bývala zhotovena z jasanového dřeva, vrbových a březových proutků. Při reji byla volena královna sabatu, která potom vládla hostině a tanci - „čarodějnickému kolu" - to se tančilo pozpátku. Jídla vypadala sice lákavě, ale byla bez chuti a nezahnala hlad. Nesměl chybět ani kotel plný žab a hadů stejně jako nádoby s jedy. Čarodějnice se tu, jak lidé kdysi věřili, s oblibou proměňovaly ve vlky, psy a jiná zvířata a vyprávěly si, co všechno zlého se jim od posledního setkání podařilo lidem natropit.

Čarodějnice však nebyly jen zlé, těch, které znaly tajemství bylin, uměly zahánět nemoci a napravovat zlomeniny si lidé vážili. Bylinkářky - vědmy se vyznaly v tajích přírody. Věděly mnoho o působení rostlin, hub, kamenů, kovů, drahokamů, ale i barev a vůní. (BENEŠOVÁ, Alena. Kouzla a žerty čarodějky Berty. Praha: JUNIOR, 2004.

Jak taková ježibaba či čarodějnice vypadá?
Svou postavou připomíná Ježibaba polétavá obyčejnou stařenku. Ze zvláštních znamení lze připomenout velký nos, výrazně čnějící zuby a rozcuchané šedé vlasy, které jí za letu vlají zpod šátku nebo zpod čepice. Rozeznat ji od lidské stařeny je nejsnazší právě ve vzduchu. Ježibaba polétavá ovšem nelétá za každého počasí a v každé denní době, nejčastěji je možno ji v povětří vidět za úplňku, za bouřlivých nocí.

POHÁDKA KE ČTENÍ

O obrovi, který měl obrovské trápení

     Je to dávno, kdy v hlubokém lese žil jeden obr Hugo. Nebyl vůbec zlý, měl rád děti, díval se, jak si hrají a snil o tom, že s nimi běhá, skáče nebo hraje na schovávanou. Ale jen se blížil k městu nebo k vesnici, země se otřásala a duněla. Lidé se ze strachu schovávali v domech, zavírali okna, zamykali dveře. Navíc ke všemu dospělí často děti obrem strašili. Chudák Hugo, obra se prostě všichni báli a nikdo neměl ani ponětí, že Hugo je tak hodný a moc opuštěný a nešťastný.
     Zoufalý obr dlouho přemýšlel o svém obřím trápení, až nakonec dostal nápad: všechno je proto, že je tak obrovský, musí se tedy zmenšit! To se snadno řekne, zmenši se, ale jistě to nepůjde tak snadno, jako když se při praní srazí ponožky. Naštěstí si vzpomněl, že v hlubokém lese za desaterými horami a pěti řekami žije jedna čarodějnice, která umí z malých rybek udělat velké kapry a z velkého hada žížalu.
     Vydal se tedy za čarodějnicí - přeskočil les, překročil řeky. Čarodějnice už pěknou chvíli slyšela obří kroky a celá vyděšená hledala úkryt v houštině. Obr co nejjemněji zaklepal na dveře její chaloupky a když se nikdo neozýval, nesměle nakoukl dovnitř.
„Pěkně prosím, ctihodná paní čarodějnice, nic vám neudělám, nebojte se, jen jsem vás přišel požádat o pomoc."
Čarodějnice se po chvilce odvážila vykouknout a řekla:
"Ráda bych ti pomohla, ale zmenšit velikána není jen tak. Obyčejná zaklínadla tady nepomůžou. Musím nahlédnout do čarodějnické knihy."
Dlouho listovala, až nakonec našla předpis na vhodnou směs.

Muší ucho, kus žabince,
trochu medu dej do hrnce,
kousek křenu, hrst přesličky,
přidej sůl a tři mušličky.

    Čarodějnice všechno nasypala do kotle a když byl kouzelný lektvar uvařený, dala ho obrovi vypít. Hugovi ani trochu nechutnal, ale vypil ho poctivě až do dna. A vtom se začal zmenšovat a zmenšovat. Šlo to tak rychle, že ho za chvíli nebylo ve vysoké trávě vidět.
"Toho nápoje jsi asi vypil moc a já jsem nic nevážila, všechno jsem brala jen tak od oka," vzdychla čarodějnice.
"Co si teď počnu? Nemohla bys mě zase trochu zvětšit?" slabým hláskem zaškemral obřík - trpaslík.
Čarodějnice znovu dlouho listovala v učené knize a dala se do přípravy kouzelného odvaru.

Vrbový proutek, slzy krokodýlí,
muší křidélka, křídla motýlí,
zelíčko mladé, prastarou vodu,
zamíchej, podávej na prvním schodu.

    Tentokrát neudělala chybu, Hugo se postavil na první schod u vchodu do čarodějnické chaloupky, vypil lektvar a začal se zvětšovat. Ne moc, jen akorát, aby byl právě tak velký jako obyčejný člověk.
"Hurá, hurá!" volal Hugo a poskakoval hned na jedné, hned na druhé noze a potom na obou. Kdyby tohle udělal, když byl ještě obrem, chaloupka čarodějnice by se sesypala jako domeček z karet.
"Ani nevíte, jak jsem vám vděčný," řekl. „Mohl bych taky já něco pro vás udělat?"
"To víš, že bys mohl," odpověděla. „Když teď vypadáš jako člověk, můžeš mně někdy dojít nakoupit. To víš, já se nerada ukazuji mezi lidmi, koukají po mě divně a dokonce se smějí mému klobouku."
Od té doby žil Hugo ve městě, mohl se kamarádit s lidmi, hrát si s dětmi a pravidelně nosil paní čarodějnici nákupy.

ŘÍKÁME SI

PRACOVNÍ LISTY

Zajímavosti ke shlédnutí i poslechu:

Chaloupka na vršku - Jak odletěli čarodějnice
https://www.youtube.com/watch?v=F0i1sLkqhN4

Míša Růžičková - Strašidla
https://www.youtube.com/watch?v=Z0reRGaJL0o

ČT edu - Proč se pálí čarodějnice
https://edu.ceskatelevize.cz/video/5221-proc-se-pali-carodejnice?vsrc=vyhledavani&vsrcid=%C4%8Darod%C4%9Bjnice

Pohádka - Malá čarodějnice (komplet)
https://www.youtube.com/watch?v=YlmGiFpEe9E

Tvoření pro děti - papírové čarodějnice
https://www.youtube.com/watch?v=iJDJq2XuFCU

DEN ZEMĚ

Tento týden si budeme vyprávět o naší planetě, jak vypadá, o přírodě, jak se o ni starat, jak se v ní chovat, abychom ji ochraňovali a hezky se nám zde žilo.

My všichni žijeme na planetě, která se jmenuje Země. Naše Země je kulatá. Je kulatá jako míček, který máte určitě všichni doma. A vypadá takhle:

Výroba planety Země

A co kdybychom si tu planetu vyrobili společně, co vy na to? Budeme potřebovat čtvrtku. Poprosíme maminku, aby nám narýsovala, nebo jen nakreslila kruh, kdo by zvládl sám, může zkusit sám. Pak si připravíme temperové barvy: stačí zelená, modrá, žlutá a bílá a od každé barvy si trošku vytlačíme na čtvrtku. Vezmeme štětec, kdo nemá štětec, použije prstíky, a rozetřeme barvy po ploše papíru. Můžeme se inspirovat touto naší planetou na obrázku. Dále necháme zaschnout a po zaschnutí vystřihneme. A máme hotovo.

Země je velká, barevná a všichni na ni žijeme. Ale nejsme tu samotní. Jsou tu s námi i zvířátka, různé rostliny a spousty dalších věcí. A aby se nám tu všem společně dobře žilo a dařilo, musíme se o tu naši Zemi pořádně starat. Je to podobné, jako když jsme doma a pomáháme mamince s úklidem, nebo, když zaléváme květiny, házíme odpadky do koše, utíráme prach, zametáme podlahu atd. Doma, to je jako naše maličká planeta. A svůj pokojíček si také musíme pravidelně uklízet, aby se nám tam líbilo, nebo ne? Teď se tedy vydáme do svého pokojíčku a podíváme se, co by se v něm dalo udělat, aby byl pěkně uklizený. Daly by se třeba poskládat hezky hračky? Nebo bychom mohli poprosit maminku o hadřík na utření prachu, nebo bychom také mohli vyluxovat. To já dělám strašně ráda, hraji si, jako by byl vysavač velký drak a jedl všechny ty nečistoty, které se na podlaze objeví. Zkuste to, je to legrace.

Procházka s úklidem

A tak, jako se staráme a uklízíme v pokojíčku, aby nám tam bylo dobře, tak se také staráme přeci o přírodu. Když jdeme třeba na procházku, nikdy neodhazujeme žádné odpadky. Ty přeci patří do odpadkového koše, a ne někam do lesa, kde by je mohla sníst nějaká zvířátka. Ale když se podíváte kolem sebe na procházce, určitě uvidíme mnoho věcí, co tam nepatří. Tak třeba, až půjdete s tatínkem na procházku, vezměte s sebou tašku a gumové rukavice a cestou můžete trošku pomoci uklidit alespoň kousíček přírody. Domluvte se s tatínkem, že vždy ukážete na nějaké odpadky a tatínek vám řekne, jestli je můžete sebrat, nebo jestli je to pro vás nebezpečné a raději je sebere sám. Až budete mít plnou tašku, bude na vás, abyste našli co nejrychleji nějakou popelnici a odpad vyhodili tam, kam patří.

Třídění odpadu

A protože je toho odpadu hodně, musíme ho trochu roztřídit. Například papír určitě s maminkou házíte do modré popelnice. Do žluté popelnice házíte plast. To jsou např. láhve od vody, igelitové sáčky, tašky apod. A do zelené házíte sklo. Třeba sklenice od kompotu, od okurek, rozbitý skleněný talíř apod. Do hnědé popelnice házíme např. posekanou trávu, shrabané listí, ohryzek od jablka atd. A co neroztřídíme, hodíme do popelnice na směsný odpad. Pokud budeme takto třídit, ze tříděného odpadu se může vyrobit např. nový papír, papírové obaly na vejce, noviny a další potřebné věci. Z roztříděného plastu se dá vyrobit třeba zahradní nábytek, nové lahve, fleecová mikina, výplně bund apod. Ze skla se dále vyrábí nové sklo, nebo pěnové sklo, užívané ve stavebnictví. Aby se nám to dobře pamatovalo, naučíme se hezkou básničku.

Básnička

Třídíme odpad

Ten, kdo vůbec líný není, rád se pustí do třídění.

Všichni jistě dobře víme, jak odpadky roztřídíme.

Prozradím vám k tomu více – jsou barevné popelnice.

Modrá, ta je papíru, vyrobená na míru.

Nedejte se žlutou zmást, do ní patří jenom plast.

A staré sklo, pokud máme, do zelené vždycky dáme.

 Pracovní listy a omalovánky:

Ochrana přírody

A teď se vás zeptáme, chodíte rádi na procházku třeba do lesa, nebo k potoku, nebo na louku, nebo se proběhnout do parku, na zahradu?

Že chodíte? To je super. Ale určitě nepůjdete na procházku třeba do lesa, kde budou všechny stromy pokácené, že ne? Je pravda, že se les také musí čistit a uklízet nejen od odpadků, ale také od suchých a nemocných stromů, to ano. Jenže lidé někdy kácí hodně stromů hlavně pro peníze. Ale kdyby to udělal každý, neměli bychom v lese stromy žádné. Proto musíme dosazovat stromky, keře, další rostliny, které jsou nejen krásné, ale také vyrábějí kyslík, který dýcháme, a nejen my lidé, ale také zvířata. Takže se musíme o přírodu pěkně starat a také se k ní musíme naučit hezky chovat. Teď vám dáme pár otázek a jsme zvědavé, jestli zodpovíte správně a odůvodníte svou odpověď, stanete se tak přáteli přírody.

Otázky pro přítele přírody

1. Můžeš v lese křičet?
2. Můžeš kopat do mraveniště?
3. Můžeš ničit pavučiny pavoučkům?
4. Můžeš trhat listy ze stromů?
5. Můžeš z lesa odnášet mláďátka?
6. Můžeš vybírat z hnízd vajíčka?
7. Můžeš lámat živé větvičky?
8. Můžeš kopat do hub?
9. Můžeš trhat broučkům nožičky?
10. Můžeš odhodit v lese sáček od svačiny, žvýkačku, noviny?
11. Můžeš v lese odhodit střepy od skleněné láhve?
12. Můžeš něco vyrývat do kůry stromů?
13. Můžeš v lese rozdělávat oheň?

 Určitě jste všichni odpověděli správně a příroda vás bude mít moc ráda.

Je velmi důležité, abychom se pěkně o přírodu starali, protože je důležitá nejen pro nás lidi, ale i pro zvířátka. Kam by šla zvířátka bydlet, kdyby se vykácely všechny stromy, kdyby se všude postavily domky a obchoďáky? Myslíte, že by mohlo třeba prase divoké bydlet u nás v obýváku? Ne, ne, tam by se mu určitě nelíbilo. Lesy, louky, pole, zahrady, potoky, řeky, rybníky, oceány, pralesy, pouště, atd.  to jsou domovy pro mnoho živočichů, bez kterých by byl život tak nějak chudý.

Procházka v lese

Až půjdete s rodiči na procházku do lesa, pečlivě se dívejte kolem sebe, bedlivě poslouchejte, protože les umí zpívat. Stačí zavřít na chvilku oči a zaposlouchat se. Řekněte mamince, co slyšíte, co vidíte a co cítíte. Každý strom, hlína, keř, květina v lese voní.

Mám pro vás pár úkolů na procházce:

1. Ukaž mamince sedmikrásku.
2. Dej si do batůžku jeden kámen, který najdeš po cestě.
3. Ukaž na něco žlutého a červeného.
4. Najdi v lese strom listnatý a jehličnatý.
5. Víš, jakou má barvu bříza? Je to listnatý nebo jehličnatý strom?
6. Zkus najít po cestě nějaké stopy zvířat.
7. Najdi pavučinu.
8. Zavři oči a zaposlouchej se, slyšíš nějakého ptáčka?
9. Má ptáček srst nebo peří? Má 4 nohy, nebo dvě?
10. Která zvěř žije v lese?
11. Až přijdete k dubu, zazpívej nějakou písničku, kterou máš rád.
12. Řekni, co všechno je v lese zelené?
13. Žije v našem lese žirafa?
14. Uhodneš, kdo jsem? Mám čtyři nohy, jsem tmavě hnědý, mám dlouhé štětiny, mám rád bukvice, žaludy, lesní plody, kořínky, ale i brambory, myšky. Má mláďátka mají na sobě proužky, rád ryji rypákem v zemi a myslivci mě rádi střílí. Víš, kdo jsem? ……………(prase divoké)
15. Až uvidíš na zemi ležet větvičku, zarecituj básničku.
16. Až uslyšíš šumění listů, napočítej do 10ti.
17. Smíš rozdělat sám oheň? Proč?
18. Můžeš sahat na mrtvé zvíře? Proč?
19. V lese rostou lesní plody, jmenuj alespoň jeden druh.
20. Otázka pro tatínka. Tatínku, čti sám pro sebe. Zanotuj píseň: „Já do lesa nepojedu, já do lesa nepůjdu“ a dítě musí poznat, o jakou písničku jde.

Splnil jsi všechny úkoly, gratulujeme. Na kamínek, co neseš v batůžku, můžeš doma něco nakreslit.

Písnička: „Já do lesa nepojedu“

Já do lesa nepojedu,

já do lesa nepudu.

Kdyby na mě hajný přišel,

on by mě vzal sekyru.

Sekyra je za dva zlatý

a topůrko za tolar.

Kdyby na mě hajný přišel,

on by mě to všechno vzal.

Pěstování rostliny

A co kdybychom si teď zkusili vypěstovat nějakou rostlinku, co říkáte? Že ano, tak to je paráda. Jdeme na to. Až půjdete s maminkou nakoupit do obchodu, poproste ji, aby vám koupila semínka např. řeřichy, nebo pažitky, nebo nějaké květiny. Nyní je pravý čas, kdy prodávají téměř v každém obchodě semínka.

Budeme potřebovat:

• Květináč s podmiskou (kdo nemá, stačí kelímek od jogurtu s dírou dole)
• Zeminu (stačí hlína z venku)
• Semínka
• Vodu

Do květináče dáme hlínu, zalijeme vodou. Nasypeme semínka a posypeme trochou hlíny, abychom je trošku přikryli. Trochu navlhčíme a dáme na teplejší místo, s dostatkem světla, abychom růstový proces urychlili. A teď už jenom čekáme, sledujeme a každý den zvlhčujeme. Tak, takhle se sejí nové rostlinky.

A nezapomeňte, každá rostlina potřebuje sluníčko, to mu dává světlo a teplo, vodu, aby nám neuschla a živiny, ty si naše rostlinka vezme z hlíny.

Šetření vodou

Naší přírodě by také pomohlo, kdybychom šetřili více např. s vodou. Voda je velmi vzácná tekutina. Lidé by bez vody nepřežili a ani zvířata a rostliny. Ano, všichni potřebujeme vodu. Tady máme vody dost, teče nám z kohoutku, a tak si jí občas málo vážíme. Vzpomeňte si třeba, když vám doma netekla voda. To byl najednou problém. Voda je ale třeba i k vaření, mytí, koupání, sprchování, k splachování toalety, k zalévání květin, zavlažování zeleniny, ovoce atd. Ono to vypadá, že máme vody dost, ale není tomu tak, je jí málo a tak, když si půjdeme třeba umýt ruce, pustíme ji jen na chvilku a zbytečně s ní neplýtváme. Nebo když se jdeme sprchovat, tak nebudeme stát ve sprše hodinu, ale budeme se snažit osprchovat co nejrychleji.

Zajímavosti ke shlédnutí i poslechu:

https://www.youtube.com/watch?v=rjLDFNpU7uA
Odkaz Míša Růžičková - Popelář

Pohádka - Byla jednou jedna planeta - díl Naše země
https://www.youtube.com/watch?v=InKGm_naVcA

Prasátko Peppa - Recyklace
https://www.youtube.com/watch?v=ZmNDn5jgoAc


ČT Edu - Třídíme odpad: Papír
https://edu.ceskatelevize.cz/video/7940-tridime-odpad-papir?vsrc=vyhledavani&vsrcid=t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD+odpadu

                        Plast
https://edu.ceskatelevize.cz/video/8187-tridime-odpad-plast?vsrc=vyhledavani&vsrcid=t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD+odpadu

                        Nápojový karton
https://edu.ceskatelevize.cz/video/8188-tridime-odpad-napojove-kartony?vsrc=vyhledavani&vsrcid=t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD+odpadu

                        Sklo
https://edu.ceskatelevize.cz/video/8680-tridime-odpad-kam-se-sklem?vsrc=vyhledavani&vsrcid=t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD+odpadu

                        Vybité baterie
https://edu.ceskatelevize.cz/video/8857-tridime-odpad-kam-s-vybitymi-bateriemi?vsrc=vyhledavani&vsrcid=t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD+odpadu

                        Slupka od banánu
https://edu.ceskatelevize.cz/video/8856-tridime-odpad-kam-se-slupkou-od-bananu?vsrc=vyhledavani&vsrcid=t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD+odpadu

                        Kovové předměty
https://edu.ceskatelevize.cz/video/8395-tridime-odpad-kovove-predmety?vsrc=vyhledavani&vsrcid=t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD+odpadu